Nedávno jsem šel vysypat plasty do popelnic přes ulici a kousek od domu jsem míjel zaparkované policejní auto. Oba policisté v něm měli skloněné hlavy a upřeně se dívali do mobilů. Když jsem se za dvě minuty vracel, jejich pozice byla úplně stejná. Až mě napadlo, že kdybych zašel domů, vzal něco k jídlu a udělal si na kapotě jejich vozu s přáteli piknik, ani by si to nevšimli.
Počasí je skvělé téma na konverzaci. Ale jak se o něm s vámi bavit, když nevím, jaké bude počasí, když tento článek vyjde? Já píši teď a článek vyjde za několik týdnů. Vy čtete teď a já jsem to napsal před dlouhým časem. Tak si zahraju na meteorologa a prohlásím, že možná bude hezky a teplo a možná bude pořádně pršet.
Před časem jsem četl článek o škodlivosti online porna. Nebylo to poprvé – článků a klinických studií o závislosti na online pornu a následných sexuálních disfunkcích nebo nespokojenosti ve vztazích je čím dále tím více. Možná i proto, že lechtivé a extrémní filmy jsou dostupné na dvě kliknutí a přehrát si je můžeme i v telefonu.
Na konci zimy jsem viděl, jak na vinohradském náměstíčku káceli velký strom. Na pohled byl zdravý, dělníci však měli povolení a tak zručně ořezávali větve jednu po druhé. Díval jsem se na tu bytost, která už další jaro nezažije a loučil jsem se s ní. Děkoval jsem jí za všechen ten stín, vlhko, čistý vzduch a krásnou zeleň, kterou s námi desetiletí sdílela… a najednou se mi před očima rozprostřel příběh.
Když se věci vyvinou jinak než jsem čekal, obvykle jsem zlehka otráven nebo podléhám skepsi. Na druhé straně, když se něco povede podle mých přání, mám tendenci být optimistický a plný elánu. I když se občas ukáže, že mě chtění zavedlo někam, kde jsem opravdu nechtěl být. Děje se vám to taky?
Takachiho je jedno z najdôležitejších miest japonskej mytológie – bohyňa Amaterasu sa tam schovala do jaskyne. Poslali ma tam dvaja moji “japonskí starí otcovia”, keď som im povedal, že mierim na Kjúšú. Netušili, ako veľmi so mnou tá stará povesť posledný rok rezonuje. A ja som netušil, že tá jaskyňa z rozprávok má svoj obraz v reálnom svete.
Hlavným bodom mojej cesty po Japonsku bol výlet na ostrov Yakushima, úplne na juhu pod Kjúšú. Sú to v podstate trópy, je tam teplo, vlhko a neustále tam prší. Takže tam všetko výborne rastie. A tiež z tohto miesta nastupujú na Japonsko tajfúny, ktoré vznikajú v Pacifiku. Veď ma jeden z nich (Chaba 18) zdržal – musel som v Kagoshime jeden deň čakať, kým opadnú vlny a lode vyplávajú z prístavu. Aj tak mi na tom prvom rannom trajekte povedali, že je 50% šanca, že sa na ostrov nedostaneme. Doplávali sme v poriadku, ale hojdalo to krásne.
Na Yakushime žijú cédre, ktoré sú tisíce rokov staré. Ešte pred 350 rokmi tam boli všade, pretože cédre boli posvätné a tvorili les, v ktorom žil obyvateľmi uctievaný Duch lesa. Avšak potom prišiel nejaký konfuciánsky vzdelanec, presvedčil ľudí aj politikov, že by mali les vyťažiť a tak ho vyrúbali na šindlové strechy.
Trávím teď nějakou dobu v Japonsku a opět si připomínám, proč mě tato krajina baví a těší.
Každý den v životě je trénink
Trénink pro mě
Byť můžu udělat chybu
Žiji každý okamžik
Se vším srovnaný
Na cokoliv připravený
Jsem naživu, jsem tímto momentem
Moje budoucnost je tady a teď
Jestli nevytrvám dnes
Kdy a kde se mi to povede?
(Soen Ozeki, zenový mnich z kláštera Daisen-in v Kjótu)
Tohle je český překlad anglického překladu japonského textu. Slova jsou to silná, nechte je na sebe chvíli jen tak působit. A pak se pro potěšení podívejte i na český překlad přímo z japonštiny. Rozdíly jsou značné: anglický text je údernicky motivační, ten japonský je mnohem poetičtější a jemnější.
Tento text napsal v sedmnáctém století v Japonsku voják a později zenový mistr Suzuki Šósan. Provází mně už téměř 20 let – vytisknul jsem ho kdysi malým písmem na kousek papíru a nosil jsem ho jako talisman na delších cestách. Teď bych se s ním rád podělil. Podívejme se tedy, co podle Šósana “vede k lehkosti, optimismu a přizpůsobivosti mysli, která, máme-li k tomu dost odvahy, zdolá jakýkoli problém”: