Slova pro každý den

Každý den v životě je trénink
Trénink pro mě

Byť můžu udělat chybu
Žiji každý okamžik
Se vším srovnaný
Na cokoliv připravený

Jsem naživu, jsem tímto momentem
Moje budoucnost je tady a teď
Jestli nevytrvám dnes
Kdy a kde se mi to povede?

(Soen Ozeki, zenový mnich z kláštera Daisen-in v Kjótu)

Tohle je český překlad anglického překladu japonského textu. Slova jsou to silná, nechte je na sebe chvíli jen tak působit. A pak se pro potěšení podívejte i na český překlad přímo z japonštiny. Rozdíly jsou značné: anglický text je údernicky motivační, ten japonský je mnohem poetičtější a jemnější.

Právě teď na startu

Každý den lidského života je trénink

Dostal jsem příležitost rozvíjet se a klidně i selhat
Rozvíjet se a radovat se, že žiju

Ne radovat se z toho, jak jsem teď spokojený
nebo premýšlet, kdy a kde bych mohl být spokojený
Jen shromáždit tolik radosti, kolik můžu

Má budoucnost je tady v tuto chvíli,
Když se nebudu snažit a nevytrvám tady a teď,
kdy jindy?

(Soen Ozeki, překlad z japonštiny Adam Nohejl, úprava Martin Švihla)

Právě teď na startu (doslovný překlad)

Lidský život je trénink každý den
Příležitost trénovat právě pro mě
Příležitost trénovat a selhat
Příležitost trénovat a radovat se, že žiju
Ne radovat se z toho, jak jsem teď spokojený
nebo premýšlet, kdy a kde bych mohl být spokojený
Ale soustředit radost seč můžu
Má budoucnost je
v tuto chvíli, tady
Když nezaberu tady a teď, kdy jindy

(Soen Ozeki, doslovný překlad z japonštiny Adam Nohejl)

Oba zdrojové texty (japonský i anglický) můžete vidět na tomto obrázku.

Tento text jsem objevil u své návštěvy Kjóta v malém zenovém klášteře Daisen-in. Místo je to maličké, ale o to zajímavější – je v něm soustředěno několik historických momentů i uměleckých děl důležitých pro celou Japonskou kulturu. Tento malý prostor uprostřed velkého zenového komplexu Daitoku-ji významně ovlivňoval japonskou architekturu, zahradnictví, čajový obrad i šermířství. Poslal mě tam můj přítel, švédský učitel aikida Jan Nevelius. Děkuji!

Posedět si v krásné kamenné zahradě bylo velmi meditativním zážitkem, stačí se podívat na obrázek těch dvou štěrkových kuželů, aby vás to vzalo do ticha. Pokud budete v Kjótu, doporučuji.

A pravděpodobně jsem tam potkal i pana Ozekiho, autora textu a současného vedoucího kláštera. Seděl tam totiž “na konci prohlídky” takový starší, okrouhlý a jemný pán a promlouval s návštěvníky. Bylo to velmi srdečné a vyměnili jsme si pár komplimentů a poděkování. A já jsem pak šel konverzovat s mladou japonkou, která připravovala čaj pro hosty. Ta možnost, že to byl on, mi došla až po roce, když jsem někde našel jeho fotku. Tak příšte dám možná přednost starému pánovi.