Radost ze života

Vyjdu ráno před dům a na chodníku někdo operuje srdce. To nám ten den pěkně začíná, napadne mě při pohledu na otevřený hrudník. Zastavím se v potravinách a tam, těsně u pokladny, mladá holka kašle krev na bílé tričko. Scéna jako z laciného hororu. Večer sedíme s kamarádem v hospodě a u stolu s námi sedí batole – místo dudlíku má v puse cigaretu.

Máte pravdu, je to hloupá historka. Kdybych to neviděl na vlastní oči, tak tomu také nevěřím. Opravdu se to stalo – mluvím o obrázcích z cigaretových krabiček. Potkáváme je všude, od rána do večera.

Pro nás dospělé je to “jen” nechutné divadlo, které nám otravuje náladu. Ale představte si, že se na ty morbidní nemocniční výjevy s námi dívají i úplně malé děti. Děti, které jsou nesmírně citlivé a bezelstně kopírují to, co vidí kolem sebe. Co asi tenhle obrazový mor vytržený z kontextu zasévá do dětských hlaviček? Jaké sny se dětem budou zdát?

Děti potřebují vidět kolem sebe zdraví a život, aby se jim naučily důvěřovat. Aby věděly, že zdraví je přirozené. A ty smutné obrázky ukazují dětem přesný opak. Zrušit ty obrázky nemůžeme, můžeme ale obklopit naše děti životem a zdravou pozorností. Můžeme je vzít do přírody, na hřiště, na koncert… Někam, kde svítí slunce, fouká vítr, teče potok a rostou zelené stromy. Kde celým tělem ucítí pulzování života. Můžeme si s nimi zpívat, smát se, zápasit, lézt na kopce, válet se po zemi. Probouzet naši i jejich živost. Ta vnitřní radost ze života pak vytváří zdraví a přirozenou imunitu – nemocné obrázky ani jiné viry přes ni neproniknou. A budou pro nás vlastně jen k zasmání.

Tohle je jeden z krátkých sloupků, které píši pravidelně pro deník Metro. Další texty můžete najít v mém archivu těchto sloupků.