Baudelaire a hip-hop

Jdu ráno parkem. Dva středoškoláci sedí na lavičce, z mobilu si pouštějí hiphop a k tomu pijí pivo z jedné lahve. Jeden diktuje, druhý zapisuje. Jak je míjím, slyším jen „…jeho nejznámější sbírka je Květy zla, má 140 básní a je rozdělena do 6 oddílů…“.

Mluví o Baudelairovi, básníkovi, kterého jsem v pubertě miloval. A tak přemýšlím, co by se stalo, kdyby jim místo těch suchých pouček řekli, kdo byl ten člověk doopravdy. Mohli by jim říct, že Baudelaire byl jeden z největších pankáčů své doby, bohém a básnická hvězda galaktického formátu, šokující tehdejší společnost mnohem více než dnes Lady Gaga a 50 Cent dohromady.

Že posunul svým životem a dílem představu nejen o poezii, ale také o morálce, sexu a drogách. Že ho za jeho básně soudili. Že překladem amerického spisovatele Poa uvedl do Evropy horor a kriminální žánr. Že byl takový frajer, že současný punk a hiphop z něj v lepším případě čerpá, v horším mu nesahá ani po paty.

Kdyby jim tohle ve škole prozradili, kluci by možná nemuseli opisovat ze sešitů nesmysly. Protože by měli Baudelaira načteného, v Paříži by se opili laciným vínem na jeho hrobě na Montparnassu, na maturitě by ho recitovali a k dobru by dávali historky z jeho milostného života. Básník i literatura by pro ně ožili.

Ale ve škole jim nadiktovali „…jeho nejznámější sbírka je Květy zla, má 140 básní a je rozdělena do 6 oddílů…“ a tím rebelského básníka načisto pohřbili. Je tohle jeden z důvodů, proč škola mladé moc neoslovuje? Když záživnější informace najdou na české Wikipedii?

O to větší respekt všem učitelům, kteří dokáží vdechnout život svým předmětům i žákům.

Tohle je jeden z textů, které píši pravidelně pro pražský deník Metro. Další můžete najít v mém archivu těchto sloupků.
Sdílej článek:Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterShare on LinkedInPrint this page